Cílem Programu Mladých delegátů ČR do OSN je vytvářet most mezi mladými Čechy a Češkami a Organizací spojených národů. Na jednu stranu zajišťuje reprezentaci české mládeže v této organizaci a na druhou stranu o ní šíří povědomí prostřednictvím aktivit mladých delegátů v České republice.
Mandát Mladého delegáta ČR do OSN získává mladý člověk ve věku mezi 18–25 po absolvování výběrového řízení, a to na rok a půl. Delegáti jsou od ročníku 2024/25 tři – dva mladí lidé, kteří jako mladí delegáti mají možnost se v rámci svého mandátu zúčasnit jednání v Ženevě nebo New Yorku, kde mají delegáti jednotlivých zemí proslov před třetím výborem v rámci Valného shromáždění OSN. Ve svých projevech se zaměřují na témata spojená s problémy mladých lidí jak v jejich domovských zemích, tak i v globálním měřítku. Třím mladým delegátem/delegátkou je pak Klimatický mladý delegát do OSN, který se v rámci svého mandátu zaměřuje speficicky na problematiku změny klimatu a kromě částečného překryvu se zbývajícími dvěmi delegáty v obecných otázkách naplňování SDGs a vzájemné spolupráce se též účastní specifických výjezdů souvisejících se změnou klimatu, jako jsou klimatické konference v Bonnu nebo COP.
Dále se delegáti dle svých možností a zájmu a dle možností Programu a jeho organizátorů účastní dalších zahraničních setkání, kde reprezentují nejen zájmy mladých lídí, ale řeší také svoji agendu, která je provází v rámci jejich mandátu.
Agenda je rozpracované téma, které je delegátům blízké, má souvztažnost k agendě OSN a je dle delegátů důležité jej řešit v rámci České republiky. Tato témata jsou vždy vztažena k Cílům udržitelného rozvoje. V rámci Programu měli již delegáti a delegátky například tyto agendy: Zpřístupnění neformálního vzdělávání a volnočasových aktivit pro mladé lidi se zdravotním omezením nebo postižením / Koncepční řešení zapojení mladých lidí do rozhodovacích procesů / Změna klimatu / Dezinformace, fake news a kritické myšlení.
Delegáti se také v průběhu svého mandátu věnují sdílení své zkušenosti nabyté v rámci mandátu a informování o OSN a s ní spjatých tématech na školách či jiných setkáních, ať už studentů, či široké veřejnosti.
Historie
OSN doporučila členským státům v roce 1981 v rámci posílení participace mládeže zahrnout mládežnické delegáty do jejich delegací na Valné shromáždění OSN. V roce 1979 iniciovala první světový rok mládeže určený na rok 1985 a k jeho desetiletému výročí vydala v roce 1995 Světový program akcí pro mládež (WPAY), kde byla účast mladých delegátů do OSN politicky ukotvena. V mezičase také vznikla Úmluva o právech dítěte. Problematice dětí a mládeže se v OSN věnuje řada struktur a agentur OSN.
OSN opakovaně doporučovala členským státům začleňování mládežnických delegátů do jejich delegací a v tomto ohledu je i urgovala. V roce 2007 rozšířila původních 10 oblastí světového programu pro mládež na 15. V těchto oblastech se tak mohou mladí delegáti angažovat nejvíce (jedná se o vzdělávání, zaměstnanost, hlad a chudobu, zdraví, životní prostředí, zneužívání návykových látek, soudnictví a spravedlnost pro nezletilé, volnočasové aktivity, postavení žen a dívek ve společnosti, efektivní účast mladých lidí ve společenských a rozhodovacích procesech, globalizace, informační a komunikační technologie, HIV/AIDS, ozbrojené konflikty a mezigenerační záležitosti).
Jedny z nejstarších programů mládežnických delegátů mají země jako Dánsko, Norsko a Nizozemí (od roku 1970). Každý stát si stanovuje sám nejen míru zapojení delegátů, ale i jejich počet.
První snahy o realizaci programu v ČR měla Česká rada dětí a mládeže v letech 2010 a 2011, nicméně z politických a ekonomických důvodů k realizaci programu zatím nedošlo. V roce 2015 se požadavek zřízení programu objevil v Národní zprávě z výstupů Strukturovaného dialogu s mládeží a na straně Ministerstva zahraničních věcí ČR iniciovali debatu o mladých delegátech také tehdejší mladí stážisti na Stálé misi ČR při OSN. Příznivé společenské podmínky napomohly rychlé realizaci pilotního ročníku programu již od poloviny roku 2016.
Zapojení mládežnických delegátů není jasně rámované ze strany OSN, ale každý členský stát si nastavuje své mantinely programu a účasti pro své mladé delegáty sám. Každá národní delegace tak zapojuje delegáty a pracuje s nimi jiným způsobem. Společným standardem mládežnických delegátů je jejich zapojení do jednání v rámci třetího výboru – Sociálního, kulturního a humanitárního výboru (SOCHUM), který také každé dva roky připravuje rezoluci k otázkám mládeže